Tomáš Juřík: Řídíme dopravu po celém světě

3. 9. 2016
1 092 Zhlédnutí
Ing. Tomáš Juřík / Ředitel společnosti Cross Zlín<br>Foto: Magazín Fabrika

Ing. Tomáš Juřík / Ředitel společnosti Cross Zlín
Foto: Magazín Fabrika

Ing. Tomáš Juřík, ředitel společnosti CROSS Zlín, a.s., také jako pilot letadla či vizionář chytrých měst. Ve všech polohách zůstává lehce nad zemí, v nadhledu a pohodě. Proč ještě nebyl v USA, nekoupil si chytré hodinky a neodstěhoval firmu mimo Zlín?

Na začátek Vám musím pogratulovat k ceně, kterou jste letos získali v Amsterodamu. Smart city, v překladu chytré město, bylo asi jedním z hlavních témat amsterodamského veletrhu Intertraffic 2016. Jakou inovaci jste tedy světu přinesli?
Je to nový software, první nehmotný́ výrobek naší firmy, který́ získal takové ocenění. V našem oboru je to jako získat Oscara.

Když jsme se potkali před časem, říkal jste, že jste životní optimista. Co Vás kromě této ceny v poslední době ve Zlíně potěšilo?
Zlín je čisté, krásné a bezpečné město, čehož si zejména v dnešní době musíme cenit. Zjednodušeně řečeno, dobře se tady žije.

Musím prozradit, že máte velkou zálibu v letadlech a pilotování. Dokážu si představit to vzrušení z letu pouze jako běžný cestující při letech. Co Vás tak žene do vzduchu?
Lítám motorová letadla, nelítám ani vírníky ani vrtulníky, připadá mi přirozenější mít něco s křídly. Lítám akrobacii a letadlem cestuji. A co mě na tom láká? Spousta lidí si myslí, že adrenalin, ale to v žádném případě tak není. Já se daleko více těším z endorfinu. Když to přiblížím laikovi, určitě jste viděli televizní záběry delfína, který si ve vodě dělá, co chce. A mě při akrobacii docela baví dělat si ve vzduchu, co chci.

Pojďte nás zasvětit ve zkratce do toho, kde všude může náš čtenář vidět v reálném světě Vaši práci?
Zlín jako takovýje z pochopitelných důvodů naše laboratoř. Samozřejmě, že jsme i v dalších velkých městech, například v Brně, Ostravě. A co se týče zařízení, které provozujeme na silnicích mezi městy, tak takovou naší hlavní instalací je určitě páteřní komunikace D1.

Čtenáře magazínu Fabrika ovšem musíme informovat ještě o faktu, že už dávno nepůsobíte pouze v České republice. Kde všude po světě najdeme vaše produkty?
V současnosti jsme zlomili číslo 40, jsme aktivní ve 41 zemích a kromě Antarktidy na všech kontinentech. Jsme docela hrdí na to, že se nám podařilo realizovat TOP instalace třeba i v tak technické zemi, jakou je Japonsko.

Vedete úspěšnou firmu a vaše výsledky práce nás obklopují, ať už hodně viditelně nebo skrytě, na každém kilometru cest. Když například vyrazíte po dálnici do Prahy, přemýšlíte o Vaší práci? Vidíte třeba kamery? Nebo při parkování senzory? Nebo je to pro Vás jednoduše součástměsta a zaměřujete svoji pozornost jinam?
Naopak. Věnuji tomu maximální pozornost. Dívám se kolem sebe a přemýšlím, co by šlo zlepšit. V poslední době je důležité dělat cokoliv pro bezpečnost, protože jsem toho názoru, že lidskýživot je nenahraditelný. Cítím jakousi hrdost u každé pěkné instalace, kterou míjím a doufám, že to stejně cítí také naši zaměstnanci.

ZÍSKAT OCENĚNÍ INTERTRAFFIC INNOVATION AWARD JE V NAŠEM OBORU STEJNÉ, JAKO ZÍSKAT OSCARA

Použil jste slovo bezpečnost. Vy sám říkáte, že nemáte rád tzv. Velkého bratra. To je zajímavá otázka, proč jste se třeba ještě nepodíval do USA nebo jiných zemí, kde jsou lidé třeba více „digitálně“ pronásledováni než u nás?
Je to obrovské téma. Na jedné straně strašák Big Brother – na druhé straně internet věcí. Myslím si, že ty věci je potřeba rozumně vybalancovat, ale rozhodně nepatřím k těm, kteří by chtěli nosit digitální brýle a vypadat jako Robocop. Nehodlám být ověšený elektronikou zleva zprava a pokud nebudu potřebovat kardiostimulátor, tak doufám, že se tomu úspěšně vyhnu.

CROSS má dnes kromě zlínského sídla firmy ještě další pobočky a spousty zaměstnanců. Platí i ve Vašem oboru, že chybí lidé? Bude mít za pár let kdo zhmotňovat Vaše nápady?
Já si myslím, že náš obor je stále hodně atraktivní, takže necítíme nějakou absolutní nouzi. Bavme se o nějakém okamžitém nedostatku, ale ekonomika chodí v sinusoidách. Co platí dnes, nemusí platit zítra. O mladé lidi máme zájem a Zlín jako takový má co nabídnout. Je to krajské město. Náš nábor se soustředí do okruhu asi 50 kilometrů kolem Zlína a v tomto okruhu se šikovní lidé stále dají najít.

A co studenti střední a vysoké školy? V jaké rovině spolupracujete a na jakých projektech?
Chtěl bych vyzdvihnout zlínskou průmyslovku, která vždy měla a má vysoký kredit. A to skutečně kredit v celorepublikovém významu. A co se týče Univerzity Tomáše Bati, která je relativně nová, řekl bych, že kvalita absolventů vzrůstá. Původně jsme příliš spokojeni nebyli, ale to v současnosti už neplatí.

Tak mě napadá, magazín Fabrika už podle svého jména odráží některé z myšlenek značky Baťa. Je pro Vás některá zmyšlenek této společnosti ještě stále zajímavá a u Vás aplikovatelná?
Už v prvním roce podnikání jsem pochopil, že nikdy nebudu Tomáš Baťa a ani se mu nepřiblížím. Ta věc je v podstatě nesouměřitelná. Ve Svitu jsem pracoval a připadal jsem si tam v některých okamžicích jako v požíračce lidí. 25000 zaměstnanců na jednom “fleku”, to nebylo něco, co by mě bavilo. Na druhou stranu můžu říct, že to, co tady bylo dosaženo, je velmi fascinující vzpomínka, ze které se lze poučit. Některé Baťovy myšlenky mají překryv dodnes, ale podmínky jsou zcela jiné. Dnes jsou firmy specializované, podstatně menší, vybírající segment. Bohužel během padesáti let ztratily svoji šanci být v “TOP Ten“ světové výroby. Osobně si myslím, že bude velmi, velmi těžké se tam vrátit. A je to jako dlouhodobá nemoc. Čím déle jí trpíte, tím déle se z ní budete léčit. Takže bavíme se o padesátiletém nešťastném období, ze kterého se dvě generace budeme dostávat zpět.

NEHODLÁM BÝT OVĚŠENÝ ELEKTRONIKOU ZLEVA ZPRAVA A POKUD NEBUDU MÍT KARDIOSTIMULÁTOR, TAK DOUFÁM, ŽE SE TOMU ÚSPĚŠNĚ VYHNU

Ve fabrice přeneseně ještě zůstaneme a zamíříme k budově 64. Co Vás vedlo založit novou pobočku přímo v bývalých Baťových závodech?
V tomto případě se jedná především o založení nové dceřiné společnosti Incinity. Ta vznikla vyčleněním softwarové divize, která se primárně zabývá vývojem produktu InVipo. Motivem jejího vzniku byla určitá obava, aby tento čistě softwarový, řekl bych až geniálně jednoduchý, produkt s celosvětovým překryvem nezanikl v jinak velmi hardwarově orientované firmě. A roli samozřejmě sehrálo i industriální prostředí, které se líbí jisté skupině mladých programátorů, mladých aktivních lidí. Budova 64 byla po její rekonstrukci logickou volbou, a pokud interiér zařídíte moderně na úrovni doby, industriálně, výsledek je moc pěkný a jsme na to hrdí.

Jste vizionářská firma. Jak se díváte na inovace v oblasti nejrůznějších technologických novinek jako jsou implantáty pod kůži, nositelné technologie přímo napojené na internet a internet věcí obecně? Je to stále svět, který jste si před mnoha lety představoval?
Dnešní svět vnímám tak, že některé věci jdou proti sobě. Ano, technika jde dopředu, vše se miniaturizuje, jsme tím stále více obklopeni. Ale pokud srovnáte třeba fotografie Hostýnských vrchů před padesáti lety a dnes, tak je nám zároveň příroda blíž a blíž. Lidé se stahují do měst a příroda získává na síle. Mně se velice líbí ve Zlíně to, že jste za pět minut v divoké přírodě. To je věc, která má pro mne obrovskou hodnotu z hlediska životního stylu.

Prozradíte nějakou inovaci na příští rok?
Máme zažádáno o patent, kterýbudeme rozšiřovat v celosvětovém měřítku. Jedná se o vážení kamionů za jízdy. Je to velké téma a myslím si, že stále podceněné, protože opravy vozovek se pohybují v astronomických částkách. Pokud se tomu stát jako odpovědný správce, případně krajské entity, nebudou řádně věnovat, tak až skončí zlatýdéšť z Bruselu, na opravy v podstatě nebude. Z tohoto hlediska si myslím, že je potřeba hlídat přetížené kamiony. Ty neuvěřitelně škodí silničnímu hospodářství a za tímto tvrzením si stojím.

Můžeme tedy říci, že občanům i podnikatelům pomáháte šetřit finanční prostředky nás všech.
Určitě ano. Můžu připomenout opravy vozovek v centru, kde bylo Ředitelství silnic a dálnic napadáno, zda je nutné opravy dělat. Dnes jsou tak pokrokové metody, které odhalí závady ve vozovce, aniž by byly na první pohled viditelné. Takže naopak. V tomto konkrétním případě byly tedy opravy provedeny včas a navíc velmi dobře se znalostí věci.

Je krásné vědět, že v našem regionu máme tak skvělé firmy, ale bylo by dobře nás uklidnit – stěhování firmy se nebude konat?
Určitě ne. Ve Zlíně jsme naprosto spokojeni s jednou jedinou nevýhodou. Tou je dojezdová vzdálenost na slušné letiště. Slušné letiště v našem oboru znamená Vídeň. A pokud by byla dobudována dálnice Přerov – Břeclav, bylo by to něco, co by nás tady v regionu natrvalo zakotvilo.


Více informací:
www.cross.cz

Petr Kopčil

šéfredaktor Magazínu Fabrika

Vložte komentář